Cesta po Izraeli a k sobě - 2. část

publikováno 02.11.2009

Příjíždíme sem ze zcela prozaického důvodu. Ubytováváme se v bungalovu, který je součástí „vesnického“ hotelu a ráno se seznamujeme s obyvateli vesnice. Jsou moc milí, a i když se navzájem na potkání neobjímají, respektují se a žijí jako normální sousedé.

Poznáváme muslimské, křesťanské a židovské rodiny při jejich běžných denních činnostech. Při přípravě oběda, při večeři, odpoledním čaji, nebo debatujeme s palestinskou novinářkou po jejím návratu z Gazy o vnímání současné situace. Každým dnem se lépe seznamujeme s místními podmínkami, naše výjezdy autem jsou delší, jedem do Tel Avivu se koupat a na večeři, jedeme do Jafy.

Pro návštěvu Jeruzaléma dostáváme zasvěcený doprovod. Mladý arabský student Hebrejské univerzity nám nabízí, že nás provede po izraelském hlavním městě. Jeho nálada však klesá na bod mrazu, když procházíme židovskou čtvrtí, ožívá, když jsme v arabské čtvrti. I přes to, je jeho společnost velmi užitečná, vidíme Jeruzalém i z méně turistické stránky, ale i ta je tajemná a okouzlující.

V hledáním jsme stále odvážnější a vynalézavější. Řídíme se podle mapy a objevujeme i druhou tvář Izraele. Zkoušíme objevit místa a projet cesty, které jsou na mapě ale téměř vždy buď narazíme na plot, nebo nekompromisní vojenské zátarasy. Připadám si podobně jako Stalker z Pikniku u cesty (Bř. Strugačtí, 1971). Západní břeh začíná dostávat punc nedosažitelnosti a zakázání a o to víc láká. Zkoušíme, hledáme a nakonec se nám daří najít legální a sjízdnou cestu na Západní břeh. Sjíždíme dálničním sešupem z Jeruzaléma, míjíme „nulový bod“ nadmořské výšky, několik bedlivě střežených osad a blížíme se k severnímu okraji Mrtvého moře, odkud vede odbočka k Jerichu.

Krásy Izraele si můžete sami vychutnat na našem pěším nebo poznávacím zájezdu.

Další pokračování o cestování po Izraeli se dočtete zde.