Má pěší pouť po Izraeli 7.díl

publikováno 01.06.2011

Z Neve Shalom vyrážíme na poslední úsek naší cesty, jejímž cílem je Svaté město Jeruzalém. Za sebou máme již tři týdny pěšího putování po stezce shvil of Izrael, která vede napříč celou zemí.

Neděle 17. 4.

Západní břeh, Itamar

Na pozvání známé Ruti jedeme na exkurzi k Samaritánům na Západní břeh. Z kibucu Shoresh jedeme linkovým autobusem do Tel Avivu, odkud vyrážejí tři autobusy s eskortou. Cílem exkurze je město Nabulus a blízká pohoří. Jednou ze zastávek je také židovská osada Itamar s kozí farmou (vyrábí výtečný kozí jogurt s ovocem – chlazený nápoj). Itamar je smutně proslulý počtem útoků palestinských teroristů. Naposledy v březnu 2011 tu vyvraždili teroristé pětičlennou rodinu, nejmladší člen rodiny měl 3 měsíce. Místní židé jsou naprosto přesvědčeni, že země a půda kde žijí, patří jen jim a nikoli palestinským arabům. Na druhou stranu hodně ostatních Izraelců vidí v židovských osadnících jádro současného napětí mezi Izraelem a palestinskou samosprávou. Nad Nabulusem ční 2 hory: Ebal a Gerizim. Obě hrají velmi důležitou roli ve starozákonní části Bible. V osadě na hoře Gerizim se účastníme zahájení slavností Pesah po samaritánském způsobu – čtou se modlitby a vše vrcholí rituálním obětováním beránků, jejich pečením a snězením.

Pondělí 18. 4.

V pondělí dorážíme do kibucu Tzuba. Je pondělí před židovským Velikonočním týdnem Pesah (anglicky Passover), který je zahajován rituální večeří zvanou Seder. Místní nás k ní zvou. Znám sederovskou večeři v rodinné podobě ale Seder pro 300 lidí je pro nás novinkou. Většinou zpívají, tančí (někteří) a hlavně hodují (všichni). Většinu programu se snažím nějak zdokumentovat, ale zachytit tolik lidí a věcí je téměř nemožné.

Úterý 19. 4. – středa 20. 4.

Po Jeruzalémské stezce

Protože máme v plánu v Tzubě zůstat ještě jednu noc, necháváme si batohy na chatce a do města se po dlouhé době vydáváme „ na lehko“, což je opravdu příjemná změna. Protože Jeruzalém máme už skoro za rohem, volíme malý průzkum, abychom zjistili, kudy přesně se do města dostaneme. Cesta po takzvané Jeruzalémské stezce není obtížná a tak se dostáváme až na úpatí Jeruzalémských pahorků. Na druhý den kvůli zdravotním trablům s nohami, které postihly Zdenku, vyrážím na cestu tentokrát sám. Celý den jsem strávil prohlídkou města Ein Karem. Ein Karem je již oficiální součástí Jeruzaléma a historicky je pokládáno za město, kam Maria, budoucí matka Ježíše dorazila v době svého těhotenství navštívit svou tetu Alžbětu (Lk 1-39). Je to doopravdy to město v Judských horách… Máme tedy s P. Marií společnou cestu. Ein Karem je krásné a klidné město. Podíval jsem se do Kostela narození Jana Křtitele, Kostela navštívení, klášteru Notre-Dame du Sion a také k pramenu Pany Marie. Na zpáteční cestě jsem potkal skupinu Izraelců, která mě upozornila na blízkou jeskyni, která byla nedávno objevena. Archeologové ji pojmenovali jeskyní Jana Křtitele, protože podle nálezů se domnívají, že právě zde mohl Jan Křtitel nějakou dobu pobývat.

Čtvrtek 21. 4.

Ráno s konečnou platností vyrážíme na poslední etapu našeho putování – večer chceme složit hlavu již za branami Jeruzaléma. Do vesnice Motza, ve které jsme byli už před dvěma dny, jedeme stopem. Odtud pak pokračujeme po svých až k samotnému Jeruzalému. Do města vstupujeme Novou branou a tím zakončujeme naše putování. Celkem jsme ušli 370 z Kinneretu, resp. 500 kilometrů z kibucu Dan, a na cestě strávili 27 dní. V Jeruzalémě zůstáváme až do úterý, abychom měli dostatek času vše si prohlédnout.

Pátek 22. 4. – Pondělí 25. 4.

Na závěr

Jeruzalém je kapitola sama o sobě. Prošli jsme jak novozákonní svatá místa (Ecce Homo Convent, kostel sv. Anny, Chrám Svatého hrobu, večeřadlo….), prošli údolí Kedron, tak i starozákonní (Davidovo město - pramen Gihon, Chizkijášův tunel, Warenova šachta, rybník Šiloe, Západní zeď a tunely pod ní…) Co mě přineslo pěší putování po Izraeli? Na vyhodnocování je moc brzy, snad jen pár postřehů:
• Země Izrael je doopravdy zemí mléka a medu ale dnes i zemí plotů a hlídek
• Běžná izraelská rodina má 2 psy a kočku
• Vztah mezi Židy a vodou je zvláštní, řekl bych až milostný
• V židovské rodině jsem pochopil význam výrazu společenství
• Nejlepší mléčné (soft) výrobky jaké jsem kdy jedl, jsou v Izraeli
• Izrael je ve srovnání s Českem velmi drahá země, a i když je průměrný izraelský plat ne o moc vyšší než český (cca o 25%), nikdo si nestěžuje
• Kdo jednou přijel se musí vždy vrátit
Pokud Vás mé putování zaujalo, můžete si podobnou cestu vyzkoušet na vlastní kůži i vy, a to společně s cestovní kanceláří IC Tour. Další zájezd do Izraele plánujeme na podzim roku 2011. Více informací naleznete na našich webových stránkách www.ictour.cz.

Krásy Izraele si můžete vychutnat na našem pěším nebo poznávacím zájezdu.