Potápění v Embudu Express III.

publikováno 08.09.2009

Najednou skáčeme do vody a co nejrychleji se noříme do hloubky a přistáváme na hraně lavice kanálu v 30 m. Pevně se chytáme za jeho okraj. Pod námi hloubka pokračuje do temné modři a z oceánu cítíme proud, který neúprosně tlačí na naše masky a dýchací automatiky.

Pevně je držíme v ústech zuby, kdo by nastavil automatiku proudu nevhodně, hrozí, že mu ji proud vytrhne. Divemasteři „přistávají" kolem nás, jsou vyzbrojeni háky a lanky a ukotví se ke kamennému podloží útesu a v napůl vzpřímeném postoji čelí proudu. Divadlo začíná. V divoce proudící vodě jsou vidět bělošpicí žraloci (white-tip reef shark), černolemí  (grey reef shark), hejna barakud,  obrovští rejnoci eagle-ray (siba skvrnitá), které se velmi podobají mantám. Všichni tito živočichové stojí v proudu, pohybem ploutví udržují své souřadnice v prostoru a snídají. Snídají - mají otevřené tlamy a požírají vše, co proud nepřemůže - menší ryby, měkkýši, plankton. Vše co nabízí bohatý prostřený raut Indického oceánu. Takové množství různých druhů a zrovna v té nejintimnější části dne - při krmení!

Tlak v lahvích nám ale díky vzrušení i hloubce neúprosně klesá, vedoucí skupiny dává všem znamení a všichni se naráz pouštíme našich „úchytů". Jako hejno holubů, kteří jsou na náměstí vyrušeni chodci, mizíme do prostoru v buddy skupinách a pozvolna stoupáme k hladině. Cesta proudu je jasně definovatelná a známá a na hladině nás neomylně sleduje naše dhoni s posádkou. Vystřelujeme bójky, dodržujeme procesy bezpečnostních zastávek a už nás postupně dhoni nabírá na palubu.

I my jsme hladoví a po té hostině, co jsme viděli v Embudu Express nám začalo kručet v břiše a popoháníme posádku, abychom i my byli co nejdříve na naší snídani.

Jiří Fanta

Do Embudu Express se můžete sami vypravit a přesvědčit se o pravdivosti výše uvedených slov. Více informací naleznete zde.